Čističky a zvlhčovače vzduchu | ASTON CENTRAL

Životní prostředí domácností je zcela specifické mikroklima, ve kterém žijí členové rodin. S rozvojem industriální společnosti se začal vytvářet nový životní styl. Stále více se v bydlení uplatňují kovy, plasty a elektrospotřebiče. Častěji k vybavení interiérů používáme syntetické materiály, ze kterých se samovolně uvolňují pachy ředidel a jiné nežádoucí látky. Znečištěný vzduch v nevětraných místnostech je 4-6krát znečištěnější než vzduch ve volné přírodě a 8-10krát toxičtější. Učinnou pomoc mohou nabídnout moderní ultrazvukové zvlhčovače a výkonné čističky vzduchu vybavené HEPA filtry. Tyto filtry byly vyvinuty v NASA pro ochranu osob před radioaktivními částicemi

Bylo odborně prokázáno, že vzduch v uzavřených místnostech ovlivňuje zdraví lidí a může zapříčinit vznik "syndromu nezdravých budov" - SBS - Sick Building Syndrome. Zdravotní potíže se mohou objevit za krátkou dobu, ale také za mnoho let. Bezprostřední příznaky se projevují drážděním očí, nosu a krku, bolestmi hlavy, teplotami, závratěmi, úzkostí, alergickými reakcemi, kýcháním a únavou. Dlouhodobé účinky mohou být příčinou astmatu, hypersenzitivity, alergií, chronických chřipek, srdečních chorob.

Všechny látky, které nám působí zdravotní potíže mají jeden společný faktor: při vdechnutí spotřebovávají neúměrné množství kyslíku. Nejvíce problémů způsobují bakterie, viry a plísně. Těmto patogenům se daří pouze tam, kde je hladina kyslíku nízká a výměna vzduchu je nedostatečná. Nepříznivě působí dále přítomnost zvířecích alergenů a tabákový kouř. Existuje přímá úměrnost mezi kouřením rodičů a stupněm postižení dýchacích cest jejich dětí.

Bydlení v malých a zdravotně závadných bytech - vlhkých, s výskytem plísní na stěnách, se špatnou možností větrání se také podílí na alergizaci organismu. Nové stavby jsou dnes projektovány tak, aby docházelo k co možná nejmenším energetickým ztrátám. Používá se stále dokonalejších materiálů pro utěsnění unikajícího tepla, a tím i snížení nákladů na energie. To bohužel vede k zamezení možnosti přirozené výměny vzduchu v objektech.

Na základě epidemiologických studií prováděných v 80. a 90. letech minulého století v zemích Evropské Unie (např. v Holandsku) i v USA se odhaduje, že denní pobyt ve venkovním prostředí se dnes pohybuje pravděpodobně od 2-3 hodin, zbylou část dne lidé tráví v bytě, v práci nebo v dopravních prostředcích. Podle výsledků dotazníkové studie prováděné v rámci České republiky, tráví dnes většina našich dětí 14-15 hodin v bytě a přibližně 6-7 hodin ve škole.