Tlakové hrnce - zajímavosti | ASTON CENTRAL

Úvodní stránka > Mohlo by Vás zajímat > Tlakové hrnce - zajímavosti

Tlakové hrnce - zajímavosti

Tlakový hrnec neboli Papinův hrnec je tlustostěnný hrnec, sloužící k vaření za vyššího tlaku, než je běžný atmosférický tlak. Vyšším tlakem se dosáhne vyšší teploty vaření (120 °C až 130 °C, teplota varu vody za normálního tlaku je asi 100 °C), a tím i rychlejšího uvaření pokrmu. Též chuťové vlastnosti pokrmu mohou zůstat v uzavřené nádobě výraznější. Jmenuje se po svém vynálezci, Denisu Papinovi.

Konstrukce

Důležitou součástí hrnce je otvor uzavřený těžkou ale pohyblivou zátkou, která funguje jako pojistný ventil. Propouští přebytečnou páru a tak zamezuje nebezpečnému zvýšení tlaku, které by mohlo vést k roztržení hrnce a výbuchu. Pro zvýšení bezpečnosti má Papinův hrnec navíc tepelnou pojistku, která se při nebezpečném zvýšení teploty roztaví a uvolní páru z hrnce.

Výhody

Při vaření v Papinově hrnci dochází k úsporám času a energie. I tužší plátky hovězího masa (z falešné svíčkové) jsou měkké cca po 20 – 60 minutách, zatímco při dušení pod poklicí je nutno počítat až s hodinami a předchozím naložením do oleje nebo loje. Drůbeží kostry ze současné velkoprodukce se rozvaří za cca 30-60 minut tak, že je možné je beze zbytku konzumovat.

Nevýhody

Zvýšený tlak při vaření v Papinově hrnci představuje jisté riziko. Většina negativních názorů vychází z dramatických zkušeností s vytržením pojistky při varu u starých, hliníkových hrnců z časů socialistických. Při náhlém poklesu tlaku dojde v přehřáté kapalině k bouřlivému varu, který může vyvrhnout vařený pokrm do okolí. Ani dnes není dobré do hrnce přidávat větší množství naťového koření (bazalky, majoránky, rozmarýny, tymiánu), aby se neucpaly otvory v pojistkách. Stejně tak není vhodné hrnec příliš naplnit, neboť hrozí velmi rychlý nárůst tlaku při vaření. Nedoporučují se ani příliš výhodné supermarketové výprodeje, kde hrozí riziko nižší kvality a bezpečnosti výrobků.

Proč si pořídit papiňák?

Poměrně dlouho trvalo než lidé přišli „papiňáku" na chuť. Než si uvědomili, že doba vaření se podstatně zkracuje, a navíc si v tlakovém hrnci uvařené potraviny udržují svou původní chuť. Dnes již víme, že na úsporu energie má vliv velikost nádoby, která odpovídá velikosti plotýnky a dokonale na ni přiléhá. Pořídíme-li si tlakový hrnec, při vaření masa ušetříme 60 až 80% času a 40 až 50% energie. Moderní tlakový hrnec využívá k vaření vyšší tlak než atmosférický. Při teplotě výrazně vyšší než je bod varu vody se pokrm rychleji uvaří a jeho chuť zůstane výraznější. Přitom si vložené potraviny uchovají svoji biologickou hodnotu, protože doba vyluhování je zkrácena proti klasickému vaření až o jednu třetinu. Další výhodou tlakového hrnce je menší spotřeba tuku a to, že není třeba stále dolévat tekutinu. Pokrm se nepřipálí, zvláště u hrnců se zesíleným sendvičovým dnem. Proto je příprava pokrmů v tlakovém hrnci doporučována jako velmi šetrné a zdravé vaření, pro dětskou a vegetariánskou stravu a při redukční dietě.

Co by mělo v obalu (a na obalu) spolu s tlakovým hrncem být? Samozřejmě nesmí chybět údaj o objemu, hodnota pracovního tlaku, český návod k použití, návod jak s hrncem zacházet před prvním vařením a případně náhradní pojistka a těsnění. Solidní prodejce k návodu přikládá i seznam servisních partnerů.

Další "pomocníky" do kuchyně naleznete v naší kategorii "Kuchyně a stolování"

Trochu historie

Máte-li rádi šťavnatý gulášek, křehkou zeleninu a pěkně doměkka a rychle uvařené luštěniny, pak se ve vaší domácnosti určitě najde nádobí, s názvem tlakový Papinův hrnec. Předpokládat, že rendlík na principu tlakového efektu páry byl dílem líného gurmána, který se nechtěl zdržovat hlídáním a podléváním pokrmu je naprostý omyl. I když, francouzská kuchyně má něco do sebe. Spousta zeleniny, masa, mořských plodů a koření - spolu s eskamotérskou přípravou pokrmu - je přehlídkou kuchařského umu. Není Francouze, který by nemiloval jídlo a to byl asi jeden z důvodů, který fyzika Denise Papina inspiroval k vynálezu tlakového hrnce. Jeho objev sice zpočátku sloužil chemikům jako tlaková nádoba a pro vaření, o což Papin původně usiloval, se jeho tlakový hrnec dostal do kuchyně poprvé až o osm let později, v roce 1687.